Definice malých a středních podniků je vymezena v českém zákoně č. 47/2002 Sb. o podpoře malého a středního podnikání, který přejímá definici malých a středních podniků (MSP) používanou v Evropské unii (EU). Za malého a středního podnikatele se považuje podnikatel, který splňuje kritéria, stanovená předpisem EU.
Malý podnik je definován jako podnik, který má méně než 50 zaměstnanců a má buď roční obrat nepřesahující 10 milionů EUR, nebo roční rozvaha nepřesahuje 10 milionů EUR a splňuje kritérium nezávislosti tak, že 25 % nebo více základního kapitálu nebo hlasovacích práv nevlastní podnik nebo několik podniků, které nejsou MSP (s výjimkou veřejných investičních společností, společností rizikového kapitálu nebo investorů).
Střední podnik je pak ohraničen horní hranicí do 250 zaměstnanců a obratu 50 mil. EUR a rozvahy do 43 mil. EUR a podmínkou nezávislosti. Pokud je nezbytné odlišit mikropodniky od ostatních podniků MSP, jsou definovány jako podniky s méně než 10 zaměstnanci.
Podnik dle definice ztrácí nebo získává postavení malých a středních podniků pouze v případě, že se překročení limitů opakuje ve dvou po sobě jdoucích účetních obdobích.
Definice MSP je závazná pro národní programy státní podpory a evropské programy, státní podpory apod. Týká se členských států EU, Evropské investiční banky (EIB) a Evropského investičního fondu (EIF). Vyčlenění segmentu MSP se rozšířilo i do Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD) a do dalších významných institucí a je tak nejpoužívanější světovou definicí skupiny MSP.